top of page

Co je náhradní plnění

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v platném znění a vyhláška č. 518/2004 Sb. v platném znění, kterou se tento zákon provádí, ukládají zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat 4% osob se zdravotním postižením (ZP).

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v platném znění,

 

Vyhláška č. 518/2004 Sb. v platném znění

 

§ 81, odst. 2, písm. a) až c) uvedeného zákona říká, že zaměstnavatelé mohou splnit svoji povinnost jedním ze tří způsobů, nebo jejich kombinací, a to:

a) zaměstnáním v pracovním poměru (tj. přijetím osob se ZP do pracovního poměru)

b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců, které jsou osobami se ZP, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům

c) odvodem do státního rozpočtu

Náhradní plnění je tedy bod b

Každý zaměstnavatel, který má zákonnou povinnost zaměstnávat stanovený počet osob se ZP, je může zaměstnat buď sám (podle bodu a) nebo prostřednictvím firmy, která zaměstnává více než 50 % osob se ZP (podle bodu b) a je ze zákona oprávněna poskytovat "náhradní plnění". Jestliže zaměstnavatel od takové firmy odebírá výrobky nebo služby, dává v ní zaměstnaným osobám se ZP práci a zaměstnává je tedy nepřímo (náhradním způsobem).

Zaměstnavatelé by měli využívat (hlavně v zájmu úspory svých finančních prostředků) především způsobů podle bodů a. a b. – smyslem zákona totiž není "plnit" státní rozpočet finančními prostředky, ale podpořit zaměstnávání osob se ZP. Proto jsou odvody (podle bodu c.) svého druhu sankcí a pro zaměstnavatele jsou (oproti náhradnímu plnění) finančně nevýhodné.

Nakoupí-li naopak zaměstnavatel zboží a služby jako náhradní plnění, uspoří až 35 % pořizovací ceny výrobků nebo služeb, zakoupených jako náhradní plnění.

bottom of page